Blog
Kategorie: Tipy & Testy
Možná to znáte. Máte v autě starší autorádio, anebo vám z nějakého důvodu nestačí CD mechanika. Přesto byste si při jízdě rádi vychutnali oblíbenou hudbu.
Princip fungování transmitteru je prostý. Jedná se o vysílač s krátkým dosahem, který zvuk z média (flash disk, MP3 přehrávač, paměťová karta) odvysílá v podobě rádiových vln na FM frekvencích (30 – 300 MHz), které dokáže přijmout kterékoliv autorádio jako klasické rozhlasové vysílání. Jedná se většinou o drobný přístroj, který se obvykle zasouvá do autozapalovače. Transmitter je třeba nastavit na některou rozhlasovými stanicemi nevyužitou frekvenci a stejnou frekvenci naladit na autorádiu. Poté je zvuk přenášen.
S přenosem rádiových vln je spojena jistá potíž. Přístroj kvůli riziku interferencí nemůže mít příliš vysoký výkon, dosah je tedy limitován vzdáleností několika metrů. Automobil se navíc částečně chová jako Faradayova klec nepropouštějící elektromagnetické pole. Aby autorádio mohlo přijímat rádiový signál, musí mít vně karosérie umístěnu anténu. Jenže v případě transmitteru není vysílač venku, ale uvnitř automobilu. Transmitter vysílá uvnitř vozu, zatímco anténa je venku.
Z různých diskuzí o transmitterech je zřejmé, že nefungují vždy podle očekávání. Přenos může být nekvalitní, anebo i zcela nedostatečný. Zůstaneme-li u principu, může to být způsobeno také konstrukčním řešením antény daného typu vozu. Signál je totiž nejspíš přijímán na ten kus kabelu, který vede vnitřkem vozu od autorádia k anténě. Pak by platilo, že by ho měl být „dostatečný kus“ a z diskuzí lze vysledovat, že nejmenší potíže mívají majitelé aut s anténami umístěnými vzadu na střeše, kdy kabel vede napříč interiérem pod čalouněním střechy.
Než se zájemce rozhodne transmitter koupit, měl by si nejlépe předtím vyzkoušet, jestli vůbec bude přínosem.
Vyzoušel jsem celkem dva trasmittery téhož výrobce a v obou případech jsem byl spokojen. Prvním je Sencor SWM 100 a druhým Sencor SWM 160R.
Sencor SWM 100 má tvar zmenšené hlavice sportovní řadící páky. Umožňuje propojení s externím MP3 přehrávačem, anebo připojení flash disku. Má jednoduchý displej s červenými znaky, zobrazit dokáže vždy jeden údaj. Kryt z tvrdého plastu nepůsobí příliš solidním dojmem, faktem je, že po upadnutí na zem se mi rozložil. Pád však přečkal bez újmy a po „zacvakání“ krytu normálně fungoval dál.
Disponuje účelnými velkými tlačítky na čelním panelu. Je dodáván s jednoduchým dálkovým ovládáním na jednu knoflíkovou baterii. Nepříjemné je, že nedokáže pracovat se složkami, jednotlivé soubory tedy musí být umístěny v rootu paměťového média a přehrávány jsou v pořadí, v jakém se na paměťovém médiu uloží do clusterů, tedy při nahrávání na disk se pořadí bez ohledu na název souboru může zpřeházet. Nepříjemné třeba při potřebě žánrového rozdělení, anebo zachování celistvosti alb.
Přenos zvuku nebyl špatný, nicméně v tichých pasážích skladeb citelně narůstal šum. Zajímavé také bylo, že s poklesem teploty pod 0° C transmitter přestával pracovat a bylo ho třeba zahřát. Zda to bylo transmitterem samotným, anebo se jednalo o vlastnost flash disku, netuším.
Design: Tvrdý plast
Vstupy: USB, Line-in
Podporované souborové formáty: MP3, WMA
Ostatní: LED displej, dálkové ovládání, 206 FM kanálů, ekvalizér, funkce: pauza, zpět/vpřed
Napájení: 12V auto konektor
Cena: cca 350,– Kč
+ ovládání
+ cena
- design a zpracování
- horší kvalita zvuku zejména v tichých pasážích skladeb
- základní displej s jedním údajem
Sencor SWM 160R oproti předchozímu typu nabízí o něco více a působí elegantněji. Zejména dokáže pracovat se složkami a zobrazovat názvy složek a skladeb včetně tagů na víceřádkovém LCD displeji. Displej je trvale světle modře podsvícen, vzhledem k ceně přístroje však není nikterak velký, takže při práci s ním, nemáte-li autozapalovač rovnou pod nosem, se hodí ostříží zrak.
Pogumovaný povrch přístroje a celkové zpracování působí mnohem solidnějším dojmem než v prvním případě. Bohužel se miniaturizovala tlačítka, což při potřebě šátrání kdesi po autě za jízdy není nejvhodnější. Konstrukce přístroje s kloubem, umožňujícím polohování těla přístroje v rozsahu 0 – 90°, má klady i zápory. Kladem je možnost polohování jako taková, záporem, že aretace je vyřešena pouze jemným krokováním kloubu bez možnosti pevnější fixace, takže, neopírá-li se přístroj dejme tomu o interiér vozu, anebo není-li kloub v krajní poloze, mačkání čelních tlačítek si moc neužijete, protože tlakem prstu na tlačítko ohýbáte i kloub. Pak je praktičtější nechat si při ruce dálkové ovládání a používat ho místo tlačítek na přístroji. Bez DO se ostatně stejně moc neobejdete, protože pouze DO nabízí to nejpraktičtější – pohyb mezi složkami na médiu.
Krom jacku k připojení externího přehrávače a USB konektoru pro flash disk, přibyl velice praktický slot pro SD/MMC kartu. Sice pak zrovna ne moc hezky čouhá jednou třetinou z boku přístroje, ale určitě se jedná o velmi praktickou možnost.
Přenos zvuku je výborný, oproti předcházejícímu modelu nejsou problémy ani v tichých pasážích skladeb. Spolu s SD kartou jsem nezaznamenal ani potíže s funkcí při nízkých teplotách.
Design: Matný pogumovaný povrch
Podporované souborové formáty: MP3, WMA
Vstupy: slot SD a MMC, USB port, Line-in
Ostatní: LCD – podsvícený, dálkové ovládání, ekvalizér, funkce: pauza, zpět, vpřed
Napájení: 12–24V auto konektor
Cena: cca 480,– Kč
+ design a zpracování
+ víceřádkový podsvícený LCD displej
+ polohování
+ výborný přenos
+ slot pro SD kartu
+ cena
- velikost tlačítek na přístroji
- absence tlačítek na těle přístroje k procházení složkami
- nemožnost pevnější fixace kloubu
Osobně jsem zejména s druhým typem transmitteru spokojen. Pořídil jsem si ho poté, co se mi první přístroj kamsi zatoulal a tentokrát jsem se orientoval zejména na možnost ukládat soubory do složek.
Mohu dál používat originální autorádio s ovládáním pod volantem (jistěže ne k ovládání transmitteru, ale hlasitost se takto reguluje skvěle), přitom mít k dispozici hromadu MP3 souborů bez nutnosti výměny média (na 2 GB kartu se vejde zhruba čtyři sta empétrojek), nemusím se také ksichtit nad přeskakováním cédéčka při jízdě po excelentním povrchu českých vozovek a při tom všem se jedná o řešení vcelku laciné.
Nepotvrdily se mi ani výhrady některých diskutérů, že transmitter je třeba při jízdě přelaďovat, aby nebyl v provozu rušen silnějším signálem regionálních rádií při změnách vysílacích frekvencí. Z Čech na Moravu jsem dojel bez nutnosti přeladit a vlastně jediné interference, které jsem zaznamenal, byly při dovolené v Chorvatsku, kdy se nám okolo Záhřebu do rádia vlezle cpaly jakési balkánské rytmy.
Komentáře:
