
|
Odplynul spěch ve sněžnou pláň a ptáci krouží oblohou v polární záři rozpuštění. Zkus to i ty, nic to není. Dopadla vločka v horkou dlaň a sníh má náruč ledovou v mrazivém tónu zamyšlení, vstříc bytostnému procítění. Klid a mír dýchá, myslím naň a vítr fučí přírodou, ve chvíli noci probuzení přislíbí věčné rozptýlení. Sní nekonečná bílá stráň a skví se drsnou pohodou, v syrovém dlouhém políbení tě sváže v poutech opojení. |
